Základem dopravy je jízdní kolo. Často asi pamatuje doby diktátora Batisty. Města a městečka jsou plná bici-taxi. V obchodě jsou k vidění horská kola našeho baumaxového typu (se zárukou 7 dní), ale na ty lidi nemají, na ulici rozhodně vidět nejsou. Mezi městy se jezdí stopem nebo na korbě náklaďáků k tomu uzpůsobených. Autobusy minimálně. Velmi dlouhé autobusové linky Viazúl jsou kvalitní, klimatizované, ale většinou je využívají jen cizinci, místní na to nemají. Krásná stará americká auta udržuji v chodu, jak to jde. Pak jsou tam ještě žigulíky a moskviče ze 70. let, jinak nic. Současná auta má jenom vláda, policie, hasiči, komunistická strana, a také půjčovny pro cizince. Vlastník auta se pozná podle barvy poznávací značky. Protože motory mají 50 let a více a jezdí na olovnatý benzín, je taková pěší chůze po Havaně i zážitkem pro plíce. První hodinu to nostalgicky "voní". Pak je to horší.